čtvrtek 23. července 2020

Ropucha zelená

O přítomnosti žab na naší zahradě vím už několik let. Láká je voda našem zahradním jezírku, které je pro ně výborným biotopem. Každý rok pořídím pár fotografií, ale zatím jich nikdy nebylo na celý článek. Letos, i díky covidu, jsem měla víc času na pozorování a konečně tedy mohu přinést reportáž z jejich života. Nevěřte tomu, že ropuchy jsou škaredé. Ne, jsou krásné, barevné... To jen voda jejich krásu skryje, že pak vypadají jako hrouda bláta.


čtvrtek 28. května 2020

Rozrazil rezekvítek

Něžné modré kvítky rozrazilu vypadají tak krásně, že člověk zapomene, že se vlastně jedná o plevel. Někteří lidé si jej prý pletou s pomněnkou, ale tomu se mi nechce věřit, protože pomněnka má pět okvětních plátků, kdežto rozrazil jen čtyři. A vůbec každá ta kytička vypadá úplně jinak.


Rozrazil má několik lidových názvů. Bouřka nebo pršavka odkazují k pověrám, že po jeho utrhnutí začne bouřka nebo se spustí déšť. Také se jí říkávalo bezekvítek, protože její kvítky mají tendenci snadno opadávat a rostlinka pak vlastně zůstává bez nich. Další názvy jsou přítržník nebo hromničník, ale u těch se mi nepodařilo dohledat důvody.

čtvrtek 29. srpna 2019

Ploštice ve fotbalovém dresu

Když jsem ještě žila v Brně, vždy na jaře jsme vysévali kopr. Tady na Hané se takovému počínání všichni docela divili: "Vždyť kopr přece roste sám jako plevel." Pravdou je, že nás nikdy nenapadlo nechat pár rostlinek vyrůst a vysemenit. To jsem odkoukala až tady od tchýňky a manžela a začala to tak taky praktikovat. V některých letech se na takto ponechaném kopru objevují nápadní černo-červeně pruhovaní brouci. Stejně vypadá i dres fotbalového klubu AC Miláno (proto ten nadpis).


čtvrtek 1. srpna 2019

Příroda na Suchým

Na letošní dovolenou jsme si pronajali chatu na břehu rybníku Suchý. Je to úplně jiný typ krajiny, než jsme z domova zvyklí. Krom toho majitelé sice mají okolní zahrádku pečlivě zesečenou, ale některé divoké květiny ponechali jako okrasné. A já je fotila. A nejen květiny... Sice i v širším okolí chaty bylo spousta dalších rostlin, brouků, motýlů ... ale to už by bylo příliš mnoho fotografií (i když jsem si některé pořídila), tak jsem se soustředila jen na "zahradu" kolem chaty, případně rostliny, které do ní alespoň částečně zasahovaly.

Začneme kytkami a jinými rostlinami:

čtvrtek 18. července 2019

Náprstník červený

I když je tento blog zaměřený především na "divokou přírodu" na naší zahradě, občas se prostě musím podělit i o věci, které jsem viděla někde venku.

Minulý rok jsme byli na dovolené v Krkonoších. Při první obhlídce okolí jsme objevili pár kroků za chatou malou paseku posetou náprstníky. Byla to taková krása, že jsem se tam pořád znovu a znovu vracela a fotila.

čtvrtek 20. června 2019

Užovka obojková

Naše zahrada vydala další ze svých tajemství. Objevila jsem užovku. Mrskala se v jezírku, tak jsem ji vylovila, abych si ji mohla prohlédnout a vyfotografovat. Ještěže nosím foťák stále u sebe! Vím už dlouho, že se tam objevují. Manžel před pár lety jednu zahlédl - tvrdil, že měla asi metr a docela ho vyděsila. Soused pak jednu velkou chytil na své zahradě a vynesl ji do parku na návsi. Já jsem dosud to štěstí neměla.


čtvrtek 25. dubna 2019

Vlaštovičník větší

Vlaštovičník znám už od dětství jako jedovatou a zároveň léčivou rostlinu. Pamatuji se na příhodu, která se stala otcovu známému, chovateli papoušků, kam jsme občas zavítali se na ptáčky podívat, zvlášť když jsme náhodou šli kolem. Jednou jsme také takhle šli kolem a loudili na tatínkovi návštěvu, jenže tatínek nám vysvětlil, že to není možné. Pan chovatel likvidoval na zahradě vlaštovičník, zřejmě si potom zapomněl umýt ruce a nasypal ptáčkům. No a ti chudáčci to nepřežili. byla jsem hodně malá, ale ta historka se mi vryla hluboko do paměti, takže dnes vytrvale sama likviduju vlaštovičník na naší zahradě, aby se náhodou nedostal do rukou dětem nebo našim mazlíčkům (slepice nevyjímaje) a nedošlo k podobné tragédii. I letos jsem všechen vlaštovičník zlikvidovala. Tedy myslela jsem si to, než jsem jednu vzrostlou rostlinu objevila v koutě za udírnou. Než jsem ji však vytrhla, udělala jsem si pár fotek do svého fotoherbáře.