čtvrtek 23. července 2020

Ropucha zelená

O přítomnosti žab na naší zahradě vím už několik let. Láká je voda našem zahradním jezírku, které je pro ně výborným biotopem. Každý rok pořídím pár fotografií, ale zatím jich nikdy nebylo na celý článek. Letos, i díky covidu, jsem měla víc času na pozorování a konečně tedy mohu přinést reportáž z jejich života. Nevěřte tomu, že ropuchy jsou škaredé. Ne, jsou krásné, barevné... To jen voda jejich krásu skryje, že pak vypadají jako hrouda bláta.


Zhruba v polovině května se začíná z různých míst s vysokou trávou ozývat jejich typické skřehotání. Za ty roky už ho bezpečně poznám. Ale ne vždy se mi podaří žabku v trávě objevit. Tedy přesněji žabáka, protože je to on, co svým "zpěvem" láká samičku k páření. Jsou poměrně plaché a mají dokonalé maskování. Ale máme bazén a čas od času do něj nějaká ropucha skočí, a pak bohužel už nemůže ven. Snažíme se je zachraňovat, protože jako hmyzožravci jsou užitečné. Mezi jinými likvidují též obtížné komáry a jinou havěť. A při té příležitosti vzniklo i pár prvních fotografií.

Nahoře samička, dole sameček

Nachytat ropuchy při milostných hrátkách je už těžší. Většinou k tomu dochází ve vodě a při vyrušení sice činnost nepřeruší, ale okamžitě zajedou pod hladinu. Žabák je menší a samice si ho nosí na zádech. Po oplodnění samice naklade dlouhé šňůry černých vajíček obalených slizem. Vypadají jako korálky a dosahují i několika metrových délek.

Páření
Provazce s vajíčky

Období páření u ropuch trvá zhruba 4-5 měsíců podle počasí. Těžko tedy říct, za jak dlouho se z vajíček vylíhnou pulci. Já první pulce objevila asi týden až deset dní poté, co jsem si povšimla vajíček. Pulci jsou mrňaví a kdyby se nedrželi v hejnu, asi byste je přehlédli. Ale rostou rychle. Stejně tak se však jejich počet přirozeně redukuje. Netuším, co je žere (nejspíš naše ryby), ale rozhodně ubývají.



Pozorovat malé pulce denně nemá moc smysl. Je lepší, když si dáte vždy 2-3 dny pauzu a pak se k jezírku vrátíte. Lépe si tak povšimnete, že skutečně rostou. Zajímavé to začne být, když dorostou asi na 1 cm. To jim začnou vyrůstat nožičky. Nejprve zadní. V raném stádiu jsou to jen takové krátké pahýlky, ale postupně se prodlužují a na konci se začínají objevovat prsty. Když jsou vyvinuté, začnou podobným způsobem růst i přední nožky.



Když mají všechny čtyři nohy, je ta pravá chvíle k častějším návštěvám rybníčku. Pokud tedy nechcete propást okamžik, kdy první žabky vylezou ven. Ještě to pár dní potrvá. Během nich si teprve zvykají dýchat kyslík ze vzduchu. V tomto okamžiku jsou to praví obojživelníci, kteří mohou dýchat na vzduchu i pod vodou.

I když nám ve škole říkali, že žáby ztrácí ocas až po opuštění vodního prostředí, tak to není pravda. Většina z ropuších mláďat vylézala ven z vody už bez ocásku. Jen sem tam nějaká měla ještě krátký pahýl. Bylo jich všude plno, ale v žádném případě se nedržely pohromadě. Hopsaly si kam je napadlo a bylo vážně těžké se jim vyhýbat. I přes veškerou snahu, pár jich skončilo pod našima botkama. Ale většina přežila, teď ještě aby se vyhnuly dalším predátorům v naší zahradě.

3 komentáře:

  1. Zajímavý článek i fotografie. Také ráda pozoruji, co se děje v přírodě, ale mít možnost sledovat život třeba žab každý den je mnohem lepší a je vidět, že se člověk dozví víc než je v učebnicích.
    Ale ropuchu bych určitě nepolíbila.;-)

    OdpovědětSmazat
  2. Víš toho o těch hostech ve vašem jezírku hodně.Víc, než školní učebnice. Mají dokonalé maskáče. Samička by se v batolecím věku lehce přehlédla. Ovšem dospělé je už pěkný kousek.

    OdpovědětSmazat
  3. Pulce už jsem viděla hodněkrát, ale provazce s vajíčky ani jednou. Umíš to parádně nafotit a vysvětlit.

    OdpovědětSmazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...